Podivuhodný kouzelník (1922)

Láska

Mezi dvěma útesy jak v kolébce čaroděj spí
všecko je zhuštěno ve snu jak mrtvola pod rakví
Byl to zas tentýž ošklivý sen
Za oknem chajdy jaké už neuvidí svět
stoletá kočka hrbila na něho hřbet
Kouzelník probudil se svým vlastním výkřikem

A na to zavolání
jak rodička na výkřik dítěte jež stůně
vyrojila se vynořila
jezerní dáma z vodní tůně

- Jsi to ty máti vzdálená?

- Nevím co vaše slovo matka znamená

- Jsi to ty milenko blízká?

- Nevím opravdu nevím mně se jen stýská stýská

- Soudružkou mojí byla jsi snad?

- Můžeš mne jak se ti líbí nazývat

- Já vás miluji

- Já vás miluji

- Vidíš tamhle jsou mráčky
Ach ne pohleď to je jen stádo pampelišek
Vidíš hrobaříka
kterak se zastavil vyjeveně před ostruhou stračky?
Ach hleďme to on jde na pohřeb mnišek

- Ne vidím jen pavouka
ten nám z jemných tkanin měkké lehátko usouká

- Chtěl bych být hrobaříkem
chtěl bych všecky mrtvé přikrýt jedním víkem
aby jich nebylo

- Ach!

- Proč pláčeš?

- Zpívám

- Ne to nemůže býti zpěv
vždyť neřekla jsi dosud ani slova

- To je můj zpěv
ničeho se mi dosud neudálo
To je zpěv

- Zpívej!

- Vidím vidím padá sníh

- Co vidíš tam dole na náměstí?

- Třicet zedníků třicet bubeníků

- Pohleď až k nebi vzhůru!

- Vidím nebe se otvírá
Bubeníci hrají všecka okna se v nebi otvírají
hle padá sníh

- Sníh je bílý?

- Ano Hleď zedníci stojí u oken
ty bílé vločky to oni házejí sem

- Kdo jsi že tak lehko na vše vzpomínáš?

- Pěna

Divoké víry mne vzhůru vehnaly
hvězdy se ve mně koupaly
Mezi dvěma nekonečnostmi ta třetí

- Jakou příčinu mají tvoje slova?

- Neznám příčinu a důvodu

- Potkal jsem tedy svou vlastní náhodu
Avšak miluji tě Miluji tě a neznám
Viděl jsem nebesa otevřena tvými slovy
a země pohnula se v hloubi tvými slovy
Musím odejít Náhoda může já nemohu

- Od které doby je tomu co jsi tak zhřešil?

- Ach neptejte se Býval jsem šťasten
když soudruhy prací svou jd¨em těšil
a poněvadž se mi čehosi nedostalo
teď cosi mne přerůstá

- Můj milý můj krásný líbej mne tedy na ústa!

- Líbám líbám Ach Kde jsi?
To jen jako by po tobě v dáli zašuměly lesy
Pověz mi pověz jakého pro tebe užíti jména

- Pěna pě - na

A z dálky ozývá se tiše

- Pě - - na...

- Když bylas při mně
nevěděl jsem kterak se otázat
ale že si jen vzpomínám
je to pěna
čeho se ptám

Dešť padá dešť padá
z myšlenky je jen nálada
z nálady smutný déšť
a když už nepřátel není
člověk sám na sebe padá!